Naděžda Šebestýenová
6. 4. 1961, Vsetín
Naděžda Šebestýenová se narodila ve Vsetíně, první čtyři roky žila ve Velkých Karlovicích, poté dlouhá léta v Rožnově pod Radhoštěm a nyní na Dolní Bečvě. Do Velkých Karlovic se však často a ráda vracela, jezdila pravidelně k prarodičům, kde měla možnost pozorovat již mizející zvyky, kroje a denní činnosti na vesnici, což ji velmi zajímalo. V roce 1970 začala chodit do dětského folklorního souboru Malý Radhošť, který v té době vedli Václav a Františka Bradáčovi. O šest let později přešla do dospělého folklorního souboru Radhošť, který také vedl Václav Bradáč. Jeho inspirativní tvůrčí práce při zpracovávání regionálních materiálů z Rožnovska měla značný vliv na pozdější choreografickou práci Naděždy Šebestýenové. V roce 1979 jí pan Bradáč nabídl možnost pracovat s ním v dětském souboru jako vedoucí jedné složky. V letech 1990–1992 absolvovala lidovou konzervatoř ve Vsetíně, kde vyučovaly přední osobnosti folklorního hnutí, např. Zdeňka Jelínková, Karel Pavlištík, Jaroslav Štika, Jan Rokyta, Věra Kovářů a jiní. Kromě lidových tanců a písní ji zajímaly také kroje. Maminka paní Bradáčové, výborná vyšívačka, ji učila vyšívat zuberskou krojovou výšivku, několik let se starala o kroje v dětském i dospělém souboru. Od patnácti let se navíc věnuje technice vyškrabování valašských kraslic a sbírá říkanky, které se na ně psaly. Nepřehlédnutelná je také její práce pro soubor Radhošť v oblasti grafické a ilustrátorské. Svými ilustracemi obohatila brožurky a zpěvníky, které soubor vydal. Na tvůrčí dílny, které pořádala pro Malý Radhošť, děti vzpomínají dodnes a mnoho z nich čerpá z naučených technik dodnes. Za léta v Malém Radhošti vytvořila množství choreografií. Se dvěma z nich - Na trnkách a Na svatbu – se dětský soubor Malý Radhošť zúčastnil celostátní přehlídky dětských folklorních souborů v Jihlavě. V tvůrčí práci s dětmi se vždy snažila využívat individuálních možností a věku dětí, dbala na to, aby je dané pásmo bavilo a vycházelo z jejich přirozené hravosti.
"A vyznání? Co pro mne znamená práce a vůbec činnost v souboru? Prostě celoživotní láska k folkloru v mnoha podobách, přátelé doma i v zahraničí, to, že po nás něco zůstane, že udržujeme něco, co už mizí. To, co dáme dětem do života, že v nich zůstane kousek lásky k folkloru, k Valašsku. Děkuji za to, že mi byla dána možnost prožít folklorní život s dětmi takový, jaký byl. Byl to krásný život, nelituji ničeho."