Kompozice se opírá o práci s energií celé skupiny, v dílčích momentech je akcentován potenciál chlapeckého temperamentu. Věkově nesourodá skupina interpretů je velmi dobře sehraná, všichni si jsou dobře vědomi bytí na scéně, jedna situace přechází v druhou atd. Projev tanečníků i hudebníků je přirozený, suverénní ve všech svých částech – herecké, pěvecké i tanečně pohybové, je na něm patrná dobře zažitá znalost lokálního tradičního materiálu.   

Hudební zpracování tvoří funkční doprovod choreografie. V úvodu jsou cimbálové paličky využity jako rytmický bicí nástroj, stejným způsobem jsou využity některé rekvizity (např. cepy). Nápaditý je kontrast sólových výstupů cimbálu a flétny a ostatních melodických nástrojů. V závěru jsou zvukomalebně využity housle imitující otevírání vrat.

Kořeny Kyjovánku sahají do roku 1975. Ve vedení souboru se vystřídala řada autorů úspěšných choreografií jako např. Hana Vašulková, Adéla Klingelová a Pavel Růžička. Po roce 2021 došlo v souboru ke generační výměně, aktuálně soubor působí v rámci spolku Folklorní sdružení Kyjov.