Základní obsahový i dějový rámec kompozice se odvíjí od jednoduchého rozpočítadla, které funguje jako členící i jednotící motiv choreografie. Výsledkem je ucelený scénický tvar založený na citlivé pohybové stylizaci v kombinaci se zpěvem, mluveným slovem a hudebním doprovodem. Hudebníci jsou součástí děje a na scéně jsou rozmístěni podle svých rolí. Kompozice využívá celou šíři lidových pramenů – od dětských říkadel a písní o čertech, přes pranostiky vážící se k zimnímu období, až po část barokní legendy o hříšné duši. Překvapivou návaznost modlitby Andělíčku, můj strážníčku s hospodským textem Ten, kdo hodně tancuje a muzice platí umožňuje střídmý, ale funkční hudební doprovod. Vedle perkusí využívá pro dokreslení atmosféry sólově hrající nástroje – violu pro peklo, harfu pro nebe. V legendě o hříšné duši je pro hlas Krista Spasitele využit playback.