Choreografie pro čtyři taneční páry představuje komorní mikropříběh o ševcovském řemesle. Zvolené téma je podpořeno výběrem písní s řemeslnickou tematikou, pohybové zpracování vychází z lidových tanců (skočná, obkročák, polka, sousedská) a je dále stylizováno v souvislosti se zvoleným tématem. Tanečně pohybové sekvence jsou prokládány drobnými hereckými a pěveckými výstupy, celek je vystavěn logicky a působí kompaktně. Zřetelný je vyzrálý jevištní projev interpretů.

Kompozice je založena na oblíbené písni Škoda je těch pantoflíčků, kterou zapsal Čeněk Holas na Hlinecku, spolu s popěvkem Má panenka bosa chodí z jižních Čech. Vše spojuje text Kmotr Váňa z Mokré Lhoty, lokalizovaný na Mělnicko. Aranž Miloslava Rychty využívá možností nástrojového obsazení obvyklého v českých folklorních souborech, o hlavní melodii se téměř pravidelně střídají smyčcová a dechová sekce. Svým námětem i výstavbou s vrcholem v závěrečné skočné je kompozice typickým příkladem kvalitní souborové tvorby osmdesátých a devadesátých let 20. století.

 Jarošáček je dětský soubor propojený (například svou hudební složkou) s mělnickým souborem Jarošovci. Ten patří mezi nejstarší v Čechách, vznikl již v roce 1949. V některých kompozicích čerpá z vlastních sběrů lidových písní. Dětská složka při ZUŠ Mělník byla založena Šárkou Kuželovou v roce 1994.