Kompozice je rozdělena do dvou částí. V první části rozpracovává zvolená témata prostřednictvím situací, které jsou inscenovány pohybově-divadelními prostředky. Motivy lidových tanců (poskočný krok, cval, suny apod.) slouží k vyjádření děje. Každá situace logicky vyplývá z předcházející, počet interpretů na scéně se průběžně proměňuje, což vytváří přirozené kontrasty. Druhá část je více taneční a k tématu se váže především prostřednictvím textu písně. Zvolené taneční motivy vycházejí z místního točivého tance kyjovská skočná, závěrečná taneční sekvence se prolíná s úvodní částí a tím se choreografie logicky uzavírá.

Choreografie a hudba jsou vyvážené a vzájemně se doplňují. Z hlediska hudebního zpracování je příkladná práce s motivy písně Prší, prší, které zaznívají v různých nástrojích (houslích, cimbálu, flétně, kontrabasu), tempových nebo melodických obměnách. Incipit této písně pak slouží jako motiv deště podpořený zvukomalbou pršení. Druhá část choreografie je hudebně postavena na písních k doprovodu tance kyjovská skočná. Závěrem se opět připomíná motiv deště svěřený cimbálu

Kořeny Kyjovánku sahají do roku 1975. Ve vedení souboru se vystřídala řada autorů úspěšných choreografií jako např. Hana Vašulková, Adéla Klingelová a Pavel Růžička. Po roce 2021 došlo v souboru ke generační výměně, aktuálně soubor působí v rámci spolku Folklorní sdružení Kyjov.