Kompozice si jako ústřední téma volí známou dětskou hru na slepou bábu, kterou postupně rozpracovává do celé řady tanečních a hereckých situací. Choreografie je rozdělena do tří vzájemně kontrastujících částí, přičemž každá z těchto částí je charakterizována výrazným tanečním typem (skočná, minet, do kolečka). Hudební a taneční vrstva choreografie společně s celou řadou rytmických, hereckých, pohybových a prostorových motivů vytváří prokomponovaný celek. Výjimečná je celková muzikálnost jevištního projevu interpretů.

Choreografie pracuje s méně známými písněmi z jižních a západních Čech, využit je princip kánonu. Aranže vycházejí z novodobé tradice západočeského folklorismu (Zdeněk Bláha a kapela souboru Úsměv).

Rokycanské soubory pracují kontinuálně od roku 1967, kdy vznikl soubor Rokytka pod vedením Boženy Auterské. Ta vychovala také současné hlavní vedoucí rokycanských souborů Janu Frühaufovou a Zdeňka Vejvodu. V okresním městě, které má i s předměstími více než 15 000 obyvatel, existuje několik souborů s více než stovkou členů.